Udržitelný cestovní ruch pro rozvoj
Rok 2017 byl rokem OSN pro udržitelný cestovní ruch pro rozvoj, #IY2017. Šikovně to byl také rok, kdy Earth Changers zahájili, a jako takový byl pozván, aby byl autorizovaný partner, protože existujeme, abychom propagovali a podporovali nejlepší udržitelný cestovní ruch pro rozvoj a zvyšovali povědomí o příspěvku cestovního ruchu k udržitelnosti. Ale co to vlastně znamená?
Co je udržitelnost?
People understand the term in general, that it’s about being able to uphold or maintain something at a certain rate, level or balance, that an increase doesn’t have a negative, destabilising, impact.
Znamená to tedy v cestovním ruchu jen to, že je třeba globální cestovní ruch omezit na současnou úroveň, nikoli ho zvyšovat, protože více cestovat by mělo negativní dopad na svět?
Not quite. Because it’s not just about volume (growth, limits or reductions), but also about impacts.
In simple terms, any consideration of sustainability – viable, maintainable balance – looks at the impacts on three things together, called the “trojitá spodní čára”.
Where a commercial organisation’s 'bottom line' is singularly its profit – its hospodářský benefits – any sustainability is considered with an additional two factors, which are Sociální a Environmentální.
Takže udržitelnost Trojnásobný Sečteno a podtrženo, bere v úvahu rovnováhu 3 pilířů: sociální, environmentální a ekonomické:
Co je udržitelný rozvoj?
In 1987, the UN World Commission on Environment and Development (WCED) issued The Brundtland Report, otherwise called “Naše společná budoucnost” that had been asked to propose long-term environmental strategies as "A global agenda for change" for achieving sustainable development by the year 2000 and beyond. It defined sustainable development as,
“Vývoj, který odpovídá potřebám současnosti, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací plnit jejich vlastní potřeby”.
Udržitelný rozvoj tedy může přinést cestovní ruch - jak to ale cestovní ruch dělá?
Udržitelný cestovní ruch
Světová organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) definuje udržitelný cestovní ruch as
„Cestovní ruch, který plně zohledňuje své současné i budoucí ekonomické, sociální a environmentální dopady, řeší potřeby návštěvníků, průmyslu, životního prostředí a hostitelských komunit.“
But isn’t “Sustainable tourism” a contradiction in terms?
Aren’t we, just by travelling somewhere, especially flying, creating a negative impact?
Yes and no. Any industry or sector can have a negative impact, and any industry or sector - tourism included - can be more sustainable. Sustainable tourism isn’t a ‘type’ of tourism (such as cruise or camping), nor does it occur in specific places (like remote jungle or desert), rather it’s the ethos by which an organisation is run and decisions made.
So in (more) sustainable tourism, decisions aren’t taken just for bottom line profit, but on a triple bottom line basis which considers costs and benefits environmentally and socially as well as economically, and seeks to find a suitable balance between the three dimensions to ensure long-term sustainability.
Cesta tedy může mít skutečně negativní dopad na životní prostředí, ale může také pozitivně přispět ekonomicky nebo sociálně - proto není jasná a jednoduchá.
Trojnásobné výhody
It might be argued that putting a halt to global travel could massively reduce the carbon ‘footprint’ of tourism, and the consequent impact on greenhouse gas emissions and man-made global warming.
However, transport isn’t the only thing which creates carbon emissions: accommodations, tours and other trip activities do too. But whilst those can undoubtedly cause a negative environmental impact, to take away tourism from some countries could literally cut their life-line, because of other impacts it can have, including (but not limited to):
Hospodářský Dopady: Zisky ze zahraničí prostřednictvím vývozu, podnikání, pracovních míst a příjmů, meziodvětvových a odvětvových vazeb, zadávání veřejných zakázek, hodnoty dodavatelského řetězce, infrastruktury a finančních systémů.
Sociální Impacts: Education, health, well-being, accessibility, culture and cultural resources – language, food, dance, arts, dress, heritage, buildings, behaviour - morals, esteem, empowerment, equality, politics, inter-cultural understanding, tolerance and peace.
Environmentální Dopady: Přírodní zdroje a kapitál, ekosystémy, krajina, (de) zalesňování, biologická rozmanitost, divoká zvěř, zachování, ochrana, odpad, voda, energie, budovy, znečištění, atmosféra a změna klimatu.
Tourism is an important contributor to GDP and international value of a country and its culture. It can extend far into a nation’s urban and rural society in a way that many other industries or sectors cannot, for example extractive industries which are focused on and impact a relatively small area, versus tourism which travels throughout a country, often sold as an export.
Tourism’s Value in the Global Economy
Trendy hospodářského dopadu Světové rady pro cestovní ruch a cestovní ruch z roku 2019 ukazují, že cestování a cestovní ruch jsou v roce 2018 zastoupeny v globální ekonomice:
- 10,41 TP1T globálního HDP : US$8,8 bilionu, převyšující sektor zemědělství, bankovnictví, automobilového průmyslu a těžby.
- $2,8 bilionu přímého globálního HDP příspěvek - větší než v automobilovém průmyslu.
- 1 z 10 pracovních míst: 319 milionů (123 milionů přímých, zbytek nepřímých a indukovaných): více než 5krát tolik než těžba a téměř dvakrát tolik než finanční služby.
- 1 z 5 nových pracovních míst za posledních 5 let
- Růst 3,9%: překonává širší ekonomiku (3,2%) po dobu 8 po sobě jdoucích let, nyní je 2. nejrychlejším odvětvím na světě, za zpracováním (4%) a před Constrcution (3,4%), maloobchodem (3,3%), zdravotnictvím (+3,1% ), Zemědělství (1.8%), finanční služby (+1.7%) a komunikace (1.7%)
- 6,5% celkového globálního exportu
- 27,2% celkového exportu globálních služeb
- 71,2% domácí vs. 28,8% mezinárodní cestovní ruch utrácet: nejsilnější růst je v rozvojových zemích.
- Rozdělení výdajů na cestování: Volný čas 78,5% vs 21,5% pro podnikání
- Očekává se, že do roku 2029 bude Travel & Tourism přímo představovat více než 154 milionů pracovních míst, což představuje nárůst o 2,1% ročně.
Pro divokou turistiku, Ekonomický dopad WTTC 2019 na divokou turistiku ukazuje:
- Příspěvek HDP $120,1 miliardy / 4,41T1T1T globální ekonomice v roce 2018: více než pětinásobek hodnoty nezákonného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy.
- Ekonomický příspěvek $343,6 miliardy s přihlédnutím k globálním multiplikačním efektům, ekvivalentu HDP Jihoafrické republiky nebo Hongkongu.
- 21,8 milionu pracovních míst / 6,81 TP1T z celkového počtu podporovaných pracovních míst v oblasti cestovního ruchu, což odpovídá celé populaci Srí Lanky.
- Třetina Afriky Příjmy z cestování a cestovního ruchu
Světová organizace cestovního ruchu OSN také (2019) uvedla, že cestování a turistika v roce 2018 představovaly:
- US$ 1,7 bilionu mezinárodního exportu, 4% nárůst v reálném vyjádření oproti předchozímu roku, převyšující export zboží (+3%).
- 29% exportu globálních služeb a 7% celkového vývozu zboží a služeb.
- 3. celosvětová exportní kategorie, po chemické výrobě a palivovém průmyslu, ale před potravinářským a automobilovým průmyslem.
Nejméně rozvinuté země
Cestovní ruch může být evidentně důležitý pro jakoukoli zemi a jeho význam může být zvýšen v méně rozvinutých zemích.
If global tourism were limited (eg. for reasons of carbon impact on global warming), it would arguably be the countries that most need it – the Least Developed Countries – who would most suffer, already suffering from poverty, human resource weakness (health, education literacy issues) and economic vulnerability (production, exports etc):
- Rozvojové země představují více než 45 procent příchozích do světového cestovního ruchu a více než 35 procent z příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. (Konference OSN o obchodu a rozvoji, 2013)
Tourism is in the top 3 sectors, if not the top, and certainly for export trade, for many of the world’s Least Developed Countries (LDCs):
- US$ 21 miliard z 29 milionů mezinárodních příjezdů turistů v roce 2015 pro 48 nejméně rozvinutých zemí
- 7% of LDCs’ total exports zboží a služeb, 10% pro vývozce ropy (UNWTO, 2016)
- 14% meziroční růst average in LDC international tourist arrivals, compared to 7% worldwide (2000–2014)
Mezi top země, jejichž exporty návštěvníků tvoří drtivou většinu HDP, patří: Aruba (84,5%), Macao (80,6%), Kapverdy (73,2%), Reunion (71,5%), Maledivy (70,9%), Gambie (66,6%) , Bahamy (66.1%), Svatý Tomáš a Princův ostrov (65.6%), Tonga (64.4%), Vanuatu (63.3%) (WTTC, 2019).
It’s evident to see how tourism can be used as a transformative force for good in less developed and all countries.